Rebarbora: Jarní zelenina, která není tak úplně zelenina

Rebarbora: Sezónní pochoutka

Rebarbora, známá také jako reveň, je vlastně zelenina, i když se často používá jako ovoce. Její kyselé stonky jsou oblíbenou ingrediencí do koláčů, kompotů a džemů. Rebarbora pochází z Asie a do Evropy se dostala v 16. století. Dnes se pěstuje po celém světě a její sezóna vrcholí na jaře a začátkem léta.

Při výběru rebarbory hledejte pevné, lesklé stonky bez známek poškození. Barva stonků se může lišit od jasně zelené po tmavě červenou, přičemž červené odrůdy bývají sladší. Listy rebarbory jsou jedovaté a nikdy by se neměly jíst. Stonky se dají jíst syrové, ale častěji se tepelně upravují.

Rebarbora je bohatá na vitamíny a minerály, zejména na vitamín K, vitamín C a draslík. Obsahuje také antioxidanty, které pomáhají chránit buňky před poškozením. Díky své kyselosti je rebarbora skvělým doplňkem sladkých jídel, kterým dodává svěží a pikantní chuť.

Pěstování a odrůdy

Rebarbora, latinsky Rheum rhabarbarum, je vlastně zelenina, i když se často používá jako ovoce do koláčů a dezertů. Pěstování rebarbory je poměrně snadné a zvládne ho i začátečník. Preferuje slunné stanoviště s dobře propustnou, mírně kyselou půdou. Před výsadbou je vhodné půdu obohatit kompostem. Rebarboru sázíme na jaře nebo na podzim. Důležité je rostliny dostatečně zalévat, a to zejména v období sucha.

Existuje mnoho odrůd rebarbory, které se liší barvou stonků (od zelené přes růžovou až po červenou) a chutí (od kyselejší po sladší). Mezi oblíbené odrůdy patří například 'Viktoria' s červenými stonky a sladkokyselou chutí, 'Timperley Early' s zelenými stonky a jemnější chutí nebo 'Elmblitz', která je raná a odolná vůči chorobám.

Při výběru odrůdy je vhodné zvážit, k jakému účelu chceme rebarboru používat. Pro přípravu kompotů a džemů se hodí kyselejší odrůdy, zatímco do dezertů jsou lepší sladší druhy.

Zdravotní benefity rebarbory

Rebarbora, ač si to mnozí myslí, nepatří mezi ovoce, ale mezi zeleninu. A jako taková přináší řadu zdravotních benefitů. Její stonky jsou bohaté na vitamíny a minerály, včetně vitamínu K, vitamínu C, draslíku a manganu. Vitamín K je nezbytný pro srážlivost krve a zdraví kostí, zatímco vitamín C posiluje imunitní systém a chrání buňky před poškozením. Draslík je důležitý pro regulaci krevního tlaku a mangan hraje roli v metabolismu a funkci štítné žlázy.

Rebarbora je také dobrým zdrojem vlákniny, která je důležitá pro zdravé trávení. Vláknina pomáhá regulovat pohyb střev a předchází zácpě. Navíc slouží jako potrava pro prospěšné bakterie ve střevech, čímž podporuje zdravou střevní mikroflóru.

Zajímavostí je, že rebarbora obsahuje antioxidanty, jako jsou antokyany, které dodávají stonkům charakteristickou červenou barvu. Tyto antioxidanty pomáhají chránit buňky před poškozením volnými radikály, čímž mohou snižovat riziko chronických onemocnění, jako jsou srdeční choroby a rakovina.

Je však důležité si uvědomit, že listy rebarbory obsahují kyselinu šťavelovou, která může být ve větším množství toxická. Proto se konzumují pouze stonky rebarbory.

Rebarbora v kuchyni: Tipy a recepty

Rebarbora, ač se tváří jako ovoce, je ve skutečnosti zelenina! A to hned na první pohled netradiční. Své využití najde nejen v kuchyni, ale i na zahrádce, kde svými velkými listy odpuzuje slimáky. My se ale dnes zaměříme na její kulinářské využití. Rebarbora má specifickou, lehce nakyslou chuť, která se skvěle doplňuje se sladkými ingrediencemi. Proto se nejčastěji používá do dezertů.

Nejoblíbenější jsou koláče a buchty s rebarborou. Rebarboru stačí oloupat, nakrájet na kousky a přidat do těsta. Výborně chutná i v kombinaci s jahodami, malinami nebo jablky. Pokud máte rádi krémové dezerty, vyzkoušejte rebarborový crumble s vanilkovou zmrzlinou nebo rebarborový cheesecake.

Rebarbora se ale nemusí používat jen do sladkých jídel. Skvěle se hodí i do slaných receptů. Můžete ji přidat do salátů, chutney, omáček k masu nebo z ní uvařit lahodnou polévku. Rebarboru před vařením není potřeba blanšírovat, stačí ji oloupat a nakrájet.

Při výběru rebarbory v obchodě sáhněte po pevných stoncích s lesklou slupkou. Rebarbora by měla být bez známek poškození a plísně. Čerstvou rebarboru skladujte v lednici, kde vydrží až týden. Pokud ji nestihnete spotřebovat, můžete ji zamrazit a použít později.

Ať už se rozhodnete rebarboru zpracovat do sladkého nebo slaného pokrmu, věřte, že si na ní pochutnáte. Tato netradiční zelenina vám jistě zpestří jídelníček a dodá vašim pokrmům originální chuť.

Rebarborový koláč: Klasika

Rebarbora, ač se tváří jako ovoce, je ve skutečnosti zelenina! Konkrétně se řadí mezi řapíkatou zeleninu, stejně jako celer nebo chřest. Její kyselé stonky jsou plné vitamínů a minerálů, ale pozor – listy rebarbory jsou jedovaté a v kuchyni je nepoužíváme. Rebarboru si nejlépe vychutnáte v sladkých dezertech, kde její kyselost krásně vynikne v kombinaci s cukrem a dalšími ingrediencemi.

Uchování rebarbory

Rebarbora, ač se často používá do sladkých dezertů, je ve skutečnosti druh zeleniny. Její kyselá chuť a křupavá textura z ní dělají skvělou ingredienci do koláčů, kompotů, džemů, ale i slaných jídel. Abyste si její svěží chuť mohli užívat co nejdéle, je důležité vědět, jak ji správně skladovat. Čerstvě sklizená rebarbora vydrží v lednici, nejlépe zabalená vlhkou utěrkou, až týden. Pro delší uchování je ideální rebarboru zamrazit. Před zamrazením ji omyjte, osušte a nakrájejte na menší kousky. Takto připravenou rebarboru můžete skladovat v mrazáku až 12 měsíců. Další možností je rebarboru zavařit. Zavařená rebarbora v podobě kompotu nebo džemu vám vydrží ve spíži několik měsíců. Ať už zvolíte jakýkoli způsob uchování, nezapomeňte, že rebarbora je sezónní zelenina, a proto si její chuť užijte naplno, dokud je čerstvá.